Model a skutečnost
Železniční stanice Dobříš (autor: Vítězslav Báňa a kol.)
Stanice Dobříš je koncovou stanicí tratě č.210, odbočující z Vraného n.Vlt. Trať byla postavena v letech 1880, je sice lokálního charakteru avšak poměrně významá osobní dopravou, obzvláště víkendovou. V 70. letech 20. století byla stanice zrekonstruována a rozšířena o manipulační kolej, včetně zabezpečovacího zařízení a spolu s Milovicemi jsou jedinou koncovou stanicí v ČR, vybavenou kompletně světelnými návěstidly.
Nákladní doprava je nyní vytížena
především nakládkou dřeva. V dřívejších letech byla
využívana také dopravou uhlí, na vlečku skladů,
odbočující za staniční budovu. Další vlečka (nyní
bez využití) vede za přejezd, cca v délce 150m. Do obvodu
stanice náleží i vlečka nz. Stará huť, odbočující
cca v km 1.0 z trati. U stanice stojí vysoká budova sila,
dříve patrně s využitím nakládky na železniční
dopravu.
Jako technické zázemí parního provozu sloužila
dvoumístná remíza s vodárnou, která byla po r. 1990
stržena, koleje zůstaly dodnes. Další zvláštností
této nevelké stanice bylo zauhlování výtahem Teudloff.
Výtah z této stanice byl předlohou i pro stavebnici leptu
ve vel TT , dostupnou na hekttor.wz.cz . Novodobě je pro trať typický provoz patrových
os. vozů Bmo, tažených loko 749, které jsou postupně
nahrazovány soupravami vozů 010 (Btax) tažených řadou
714.
Centrum obce leží cca 1km od stanice, dominantou je zámek s přilehlou oborou.
Kolejový plán žst. Dobříš (r.2001)
Model stanice
Model stanice je koncipován jako 4-dílná sestava, včetně vycházejích vleček ze zhlaví. Na vjezdu je zakončený normalizovaným modulovým přechodem pro integraci do kolejiště. Při stavbě byla pro kolejovou pláň použita základna z hobry na překližce 5mm, okolní terén je témeř rovinný. Přestavníky výhybek jsou skryté. Původní přestavníky byly na principu tepelného paměťového drátu MemWire , nicméně v průběhu používání začaly býti spoje drátků nespolehlivé a došlo v r 2014 k výměně za motorické přestavníky MTB. Stanice je vybavena magnetickými rozpojovači spřáhel MagneMatic s doplněním mechanických rozpojovačů, což vzhledem k úloze koncové stanice je důležitý prvek pro přepojování souprav na cestu zpět. Dvě koleje mají dokonce i elektronicky řízené rozpojování , které zajistí samočinné rozpojení soupravy se spřáhly Magnematic, včetně vyhodnocení chyby při rozpojení a zopakovaní pokusu.
Ovládací panel využívá std. klubové
tlačítkové rozhraní pro komunikaci s nácestnou stanicí,
světelná návěstidla (vjezdové, odjezdové, cestové)
jsou umístěny v šachtách a používají
rozhraní S-com pro přenos
signálů. Elektrické ovládaní umožňuje řízení jízdy
vlaku na trati a nezávislý posun ve stanici, včetně
objíždění vlaku.
 |
 |
 |
 |
2 fotografie převzaty z jiných zdrojů